Středa 30.10.2024 22.5°C

Radar v Česku nebude. Škoda? Zaplaťpánbůh?

08:15 | 27.12.2009

Radar u vás nebude, oznámil ve čtvrtek 17. září krátce po půlnoci americký prezident Barack Obama telefonem českému premiérovi Janu Fischerovi.

Odpůrci (jichž byla podle průzkumy veřejného mínění dlouhodobě většina) jásali, příznivci překvapeně kroutili hlavami (a jistě se našlo i dost těch, kterým to bylo srdečně jedno)

Čtěte více:

Česko už nebude letadlovou lodí USA uprostřed Evropy
Obama popřel, že uhnul Rusům. Z ústupku ale hodlá těžit

Debata o tom, zda jde o vítězství rozumu či ideologie, se rozhořela i mezi blogery a čtenáři Aktuálně.cz.

Bývalý vládní zmocněnec pro komunikaci kolem radaru Tomáš Klvaňa mínil, že zastavení projektu není žádná tragédie, ale zároveň jsme podle něj přišli o šanci, hrát ve světě důležitější roli než dosud.

"Je škoda, že radar v Česku nebude? I když to není konec světa, odpověď musí být: Ano. Prostřednictvím velmi malého a levného gesta jsme měli šanci ukázat se jako spolehlivý spojenec velmoci, která garantuje naši bezpečnost, stabilitu a tedy i prosperitu. Tak jsme se jednoznačně neprojevili," napsal Klvaňa. Ve svém blogu se též pokusil rozebrat důvody, proč Američané od radaru v Česku upustili.

Tomáš Klvaňa:
Radar: Mohli jsme hrát o ligu výš

Někdejší disident, později šéf diplomacie senátor Jiří Dienstbier má za to, že rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy neumístit radar v Brdech odhalil špatný odhad zastánců tohoto zařízení, jejich intelektuální selhání či anachronický protiruský sentiment.

"Lítostivou hysterii části politického spektra, novinářů a intelektuálů, kteří v posledních třech letech urputně prosazovali americký radar, lze pochopit. Obamovo rozhodnutí odhalilo nedostatky jejich koncepčního politického uvažování, případně intelektuální selhání těch, kteří propadli emocím a snům o zvláštních vztazích menší středoevropské země a světové velmoci, míní někdejší ministr zahraničí," napsal Dienstbier.

Jiří Dienstbier:
Americká lekce

Grafika

Jak se vyvíjela jednání o radaru v Česku

Jakub Patočka, novinář a občanský aktivista, Obamovo rozhodnutí též jednoznačně přivítal.

"Česká veřejnost měla spoustu reálných důvodů, proč stavbě odporovat: kromě těch, v nichž se shodovala s Obamou, to byl legitimní odpor k vojenským základnám stavěným za zády Evropské unie a stejně legitimní obavy ze zdravotních důsledků zařízení, nikterak nevyvažovaných jeho skutečnou potřebností. Hnutí proti radaru navazovalo na nejlepší tradice občanského vzdoru proti zpupné moci, na myšlenky československého jara 68, občanských iniciativ, které vyvolaly listopadovou revoluci v roce 1989 či protijaderného hnutí devadesátých let," píše Patočka.

Jakub Patočka:
Radar je i vítězstvím české občanské společnosti

Karel Matoušek, někdejší poradce Jana Švejnara, parodoval nadšení, jež někteří v souvislosti s odmítnutím radaru neskrývali.

"Tak nám zabili radar ... Obamovští imperialisté ztratili odvahu po tom, co zaslechli zpěv a smích naší demokratické mládeže, apoplektických důchodců a brdských starostů," glosoval Matoušek.

Karel Matoušek"
Konec radaru - triumf sil míru a pokroku

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek vyjádřil přesvědčení, že pro řadu lidí včetně některých politiků byl radar něco jako víra.

"Ani zrada ani triumf, ani prohra ani vítězství. Ani jásot ani truchlení. Co je to za spojenectví, když jeden den podlézáme a druhý den nadáváme do zrádců? Nebo začne teď česká pravice vyhrožovat, že už nepodpoří žádného vojáka pro Afghánistán? Jan Vidím říká do rozhlasu: „Já jsem tomu věřil a oni mě zradili". Čemu vlastně věřil poslanec Vidím a spol.? Věřili, protože to pro ně byl především ideologický projekt," píše Zaorálek.

Lubomír Zaorálek:
Partyzánština s radarem skončila

Grafika

4 fáze budování raketového štítu

Politolog Jiří Pehe sezamyslel nad tím, jak se zde Topolánkova vláda snažila umístění radaru prosadit.

"Češi zase jednou silně přecenili svůj význam v mezinárodním společenství. Nakonec nemají ani radar (a s ním prý související nadstandardní vztahy s USA), ale nemají ani dobré vztahy se svými spojenci v NATO a EU, protože ochotně hráli roli jakéhosi trojského koně Bushovy vlády v Evropě. Místo poctivé, konstruktivní politiky v rámci NATO a EU, si čeští politici usmysleli, že na zbytek EU a NATO zase jednou vyzrají," píše Pehe.

Jiří Pehe:
Nekrolog za radar aneb další česká politická tragikomedie

Diplomat Heřman Chromý je přesvědčen, že "česká" debata o radaru i odpor velké části české veřejnosti a politiků ukázaly, jak se změnilo vnímání spojenectví, ceny a závaznosti dohod případně demokracie samotné?

"V diskusi okolo radaru a rozhodnutí americké administrativy si uvědomuji, kam až se posunulo (či vyprázdnilo?) vnímání takových hodnot a slov jako je spojenectví, dohoda, demokracie, integrace," píše Chromý.

Heřman Chromý:
Smlouvy se mají plnit

Grafika

Animace: Tak funguje protiraketová obrana USA

Imunolog Václav Hořejší do devíti bodů shrnul, co mu na radaru nejvíce vadilo.

"Trochu mě znepokojují zprávy, že jako „odškodnění" za radar dostaneme jakési americké rakety. Ano, pokud to bude něco v rámci akce zcela jednoznačně podporované všemi našimi atlantickými (a zvláště evropskými) spojenci, nic proti tomu. A ještě lepší bude, když to bude součástí nějakého širšího bezpečnostního projektu zahrnujícího i Rusko," napsal například Hořejší.

Václav Hořejší:
Radar jde k čertu. Šťastnou cestu...

Šéf české odbočky Greenpeace Jiří Tutter byl přesvědčen, že zastánci radaru "nekriticky nadřazovali své minulé ideologické války zahalené do hávu údajných zájmů střední Evropy celkové globální bezpečnosti."

"Pravdou přitom samozřejmě zůstává, že střední Evropa, bohužel, je oblastí zájmu Ruska. S tím ovšem nic nenaděláme, s radarem nebo bez něj, ledaže bychom naši zemi odstěhovali z nárazníkového pásma, za které Rusko střední Evropu považovalo a nadále považuje, ať už se čeští politici s ruskými líbají nebo je šťouchají klackem. Naštěstí, jako součást NATO a EU, máme záruku bezpečnosti, na které bychom s partnery měli dále pracovat," míní Tutter.

Jiří Tutter:
Radar zastaven rozumem

O radaru se u nás přestalo mluvit jen pár dní poté, co Obama zavolal Fischerovi. O americkém systému protiraketové obrany NMD, jenž má dosahovat i nad Evropu, též. Stejně tak jako debata o tom, zda starý kontinent vůbec ochranu proti balistickým raketám potřebuje.