Náhubkový zákon se porušuje, ale nikomu to nevadí

Praha - Policie vyvádí z banky na Novodvorské ulici otřesenou úřednici, která byla rukojmím muže, jenž banku přepadl. Ženu snímá televize, fotí ji novináři, její tvář může vidět každý.

I při posledním "velkém" zločinu letošního roku porušila média zákon, který už skoro půl roku zakazuje zveřejňovat médiím identitu obětí trestného činu a přivírá jim tak ústa (zejména v informování o kauzách, v nichž figurují sami politici).

Ačkoli se 16. prosince na Novodvorské nestalo poprvé, kdy byl takzvaný náhubkový zákon překročen, nebyl nikdo potrestán.

"Podnětů je zatím velmi málo, přišly čtyři, v jednom případě bylo zahájeno šetření,"říká mluvčí Úřadu na ochranu osobních údajů Hana Štěpánková.

Ač nebyl nikdo potrestán, jeden přímý důsledek zákon má: Česko se na žebříčku, který hodnotí svobodu slova a který sestavuje organizace Reportéři bez hranic, propadlo o šest míst.

A politici už paragrafy začali zmírňovat.

Náhubek výmluv

Na hraně náhubkového zákona se naopak ocitli sami politici. Bylo to v asi největším případu s rasovým podtextem, kdy rasisté zaútočili ve Vítkově na Opavsku zápalnými láhvemi na dům romské rodiny a těžce při tom bylo popáleno dítě.

Identitu holčičky Natálky zveřejnila tehdy prezidentská kancelář i ministr pro lidská práva Michael Kocáb, který se zasazuje o zmírnění zákona. "V tomto případě zákon porušen nebyl, rodina s informováním souhlasila," upřesnila později mluvčí Úřadu na ochranu osobních údajů.

Náhubkový zákon ovlivnil práci novinářů jiným způsobem, než se čekalo - slouží policii a státním zastupitelstvím jako výmluva, proč držet vyšetřování kriminálních kauz co nejvíc pod pokličkou.

Ukázkovým případem je vyšetřování pádu mostu ve Studénce, kde policisté s odkazem na náhubkový zákon zatajili nejen jména podezřelých lidí, ale i firem, které na stavbě pracovaly a veškeré další detaily.

Kryjeme zdroj

Dalším, proč mezinárodní organizace mluví o přiškrcování svobody slova v České republice, je i případ novinářky Sabiny Slonkové.

Ta dostala od úřadů pokutu 20 tisíc korun, protože odmítla pozradit svůj zdroj v kauze, která odkrývala, jací lidé mohli stát v roce 2008 za zvolením prezidenta Václava Klause prezidentem. 

Trest i bez náhubku

Ukázalo se, že mimo masivní zájem médií si státní zástupci a policisté našli mnohem efektivnější kličku, jak omezit zákaz zveřejňování odposlechů a dalších citlivých kauz, než je náhubkový zákon.

Policie a státní zasatupitelství usoudili, že únikem videa byl spáchán i trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji (stejný paragraf by se dal použít i při zveřejnění odposlechů politiků).  

Právě neoprávněné nakládání s osobními údaji patří do skupiny deliktů, u kterých je trestné i jejich neoznámení. Ten, koho se oznamovací povinnost týká, tak nemůže výpověď odmítnout. Jak se k záležitosti postaví soud, ještě není jasné. Jednání v kauze Savoy bylo odročeno.