Do přírody se vrací bažiny. Aby chránily před povodněmi

Pavel Baroch
07:40 | 28.12.2009
Pavel Baroch
roč-povodn

Cínovec - Popadané domy, stržené lávky, poničené silnice a koleje. Povodně na počátku července způsobily jen v Ústeckém kraji škody za více než půl miliardy korun.

Napříště by velká voda nemusela mít takovou ničivou sílu. Aspoň trochu by ji mohly zmírnit "horské bažiny", které vznikají na hřebenech Krušných hor. Do dvou let by v kopcích okolo Cínovce ve východní části Krušných hor měla být obnovena tři rašeliniště, která fungují také jako výborný zásobník vody.

"Záplavy na mnoha místech našeho kraje ukázaly, jak důležitá je správná funkce ekosystému. Původní biotopy měly výrazně větší schopnost zadržovat vodu v přírodě. Jednoduše řečeno, voda se nemohla svézt přes pole přímo do vesnice," konstatoval Arno Fišera, náměstek hejtmanky Ústeckého kraje.

Velká voda se přehnala přes pole i lesy

Letní povodně, které v na přelomu června a července přehnaly především přes severní Moravu, jižní a severní Čechy znovu ukázaly, jak nevhodné zásahy v krajině dokážou znásobit ničivou sílu velké vody.

FotogaleriePodívejte se: Velká voda zasáhla Česko

"Velkoplošně zorněná půda nemůže přívalové deště zadržet," konstatoval Zdeněk Poštulka z ekologického Hnutí Duha.

Dodal, že podobné je to i s lesy, které byly masově vykáceny a pokud byly nahrazeny, tak nevhodnými dřevinami. "Srážkově nejbohatší oblasti našich hor přestávají být schopny zadržovat vodu," poznamenal Poštulka. Dalším problémem jsou zregulované toky, odkud zmizela přirozená ramena a meandry.

Letní povodně

  • Byly třetí nejtragičtější v novodobé historii. Vyžádaly si 15 obětí.
  • Škody přesáhly 8,5 miliardy korun.
  • Největší záplavy byly v letech 1997 a 2002.
  • V roce 1997 byla zasažena Morava a část východních Čech. Zahynulo 50 osob. Celkové škody přesáhly 63 miliard.
  • V roce 2002 povodně napáchaly nejvíce škod v jižních, středních a severních Čechách, nevyhnuly se ani Moravě. O život přišlo 17 lidí a škody byly vyčísleny na 73 miliard korun.

Příčina? Série běžných bouřek

Letní povodně na mnohých místech republiky se navíc ani nedaly pořádně předpovídat. "Je to pod rozlišovací schopnost meteorologických modelů," vysvětlil Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu.

Dodal, že například na Moravě způsobila katastrofální povodně série běžných letních bouřek, které se vypršely na relativně malém území.

"Byly to normální bouřky, které jsou v létě běžné," řekl Aktuálně.cz Daňhelka. Jenže zatímco běžná bouřka trvá deset, patnáct minut, pak se odsune a voda odteče, na Moravě přicházela jedna bouřka za druhou.

"Odborně se tomu říká train-efekt," vysvětlil Daňhelka, který tento jev přirovnat k dopravníkovému pásu.

"Jedna bouřka jela za druhou. Lidé ani neměli pocit, že bouřka skončila, protože hned začala druhá," dodal meteorolog.

Rašeliniště jako součást protipovodňové ochrany

Mezi přirozenou ochranu před povodněmi patří i rašeliniště, na jejichž obnově v Krušných horách pracuje Ústecký kraj spolu s Institutem aplikované ekologie Daphe, společností RWE Transgas Net a dalšími partnery.

"Ekosystém Krušných hor je na mnoha místech výrazně poškozený. Lidé v minulosti nevhodným hospodařením, odvodněním a výsadbou nepůvodních dřevin uměle zasahovali do přirozeného vývoje rašelinišť," řekl Jan Dušek, ředitel Daphne.

Obnova rašelinišť je relativně jednoduchá. Jde především o vybudování různých typů překážek na odvodňovacích kanálech. Tím se časem zaplaví širší okolí před překážkou, kam se pak vrátí i původní vegetace a živočichové včetně tetřívka obecného.

Projekt na obnovu rašelinišť v okolí obce Cínovec ve východní části Krušných by měl být ukončen v roce 2011.

Rašeliniště v Krušných horách

Jedno z obnovovaných rašelinišť v Krušných horáchvětší obrázekAutor: Archiv

Obnovují se mokřady i na Šumavě

Už několik let se obnovují rašeliniště také na Šumavě. I zdejší krajinu postihly necitlivé zásahy lidí, kteří s odvodněním začali už koncem 19. století.

"Nejrazantněji byly mokřady odvodňovány v 70. a 80. letech 20. století, kdy byly kanály již hloubeny za pomocí mechanizace," uvedl kolektiv autorů, kteří program revitalizace šumavských blat mají na starosti. Hlavním cílem vysoušení bylo získávání dřeva.

Nyní se tyto oblasti znovu zavodňují, a to dřevěnými hrázemi, které se vzhledem k obtížnému terénu musí instalovat ručně. Každoročně s tím pomáhají i lidé z Hnutí Duha.

"Celkem bylo přehrazeno více než 18 kilometrů odvodňovacích kanálů a vybudováno okolo 1,5 tisíce dřevěných hrází," uvedl Národní pak Šumava.

Wiki


 
 
 

Diskuse: Do přírody se vrací bažiny. Aby chránily před povodněmi

Číst vše

Celkem 45 příspěvků,
poslední 03. 01. 2010 01:13

Příspěvky do diskuze se musejí týkat tématu. Vulgární příspěvky a příspěvky, které nemají nic společného s tématem, budou vymazány.

Číst vše

Celkem 45 příspěvků,
poslední 03. 01. 2010 01:13

 

Rok v obrazech: demise, atentáty, smrt krále, vajíčka a chřipka

LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN ČERVEN ČERVENEC SRPEN ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC
 

1999 – 2017 © centrum holdings O nás | Volná místa | Reklama | Všeobecné podmínky | Nápověda | Služby firmám

Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků je bez souhlasu centrum holdings zapovězeno.