Středa 27.11.2024 22.5°C

Dobrá zpráva pro naše peněženky, pro obchodníky a ekonomiku přesně naopak. Ze začátku roku odkazovaly statistiky na do roku 2007. Tehdy naposledy byla inflace, tedy růst spotřebitelských cen, tak nízká jako letos v lednu a únoru, kdy se pohybovala okolo dvou procent. Ale růst cen zpomaloval dál. V polovině roku se plížila inflace tempem jen mírně vyšším než jedno procento a v září klesla dokonce na nulu. V říjnu pak Česko navštívilo krátce zónu deflace, když inflace klesla do záporných hodnot, i když pouze o 0,2 procenta. V listopadu se ceny vrátily k mírnému růstu. Po většinu roku zlevňovala celá řada zboží. Krom oblečení a obuvi klesala v průběhu roku i o více než 10 procent cena audiovizuálních zařízení i zařízení na zpracování dat - tedy především elektroniky.

Cestovní ruch možná může vypadat na první pohled jako okrajové téma, když s ekonomickou krizí bojují tak velké obory jako je průmysl nebo stavebnictví. Právě zahraniční turisté však utrácejí v Česku peníze, které tvoří asi 3 procenta hrubého domácího produktu. Vzhledem k tomu, že vlna recese postupovala od Spojených států na východ, cestovní ruch v České republice pocítil tvrdý dopad krize už loni v prosinci. V době, kdy si obvykle pražští restauratéři a hoteliéři mohli dovolit zvedat své ceny i o pětinu, zůstaly ceny jako kouzlem na většině míst na běžné úrovni. Při pohledu na čísla není divu. Úbytek hostů ze zahraničí totiž začal ještě před vypuknutím krize. V letošním prvním čtvrtletí pak přijelo o 17 procent méně cizinců, ve druhém o 10 procent méně. Ve třetím čtvrtletí už byl úbytek mírnější - ale především díky tomu, že se srovnávalo se slabším loňským třetím čtvrtletím. Hotely a restaurace, ale především lázeňská zařízení, tak začíná držet nad vodou věrná domácí klientela.

Pohled do budoucna přes růžové brýle i přes plátek citronu v ústech. Zprávy o dopadech krize ze všech stran, pád vlády, úsporná opatření a neustálé handrkování o deficitu a sociálních jistotách. Důvěra v českou ekonomiku se v takových podmínkách hledá těžko. Možná i proto se tento ukazatel, který na konci každého měsíce zjišťuje Český statistický úřad, pohyboval po celý rok jako na houpačce. Nejkrušnější byl z tohoto pohledu začátek roku, pak důvěra spotřebitelů i podnikatelů tři měsíce mírně rostla, aby se pak rozkolísala. Jako by se lidé nedokázali rozhodnout, jak vlastně tu budoucnost vidí. Obecně spotřebitelé i podnikatelé nahlíželi na ekonomiku celý rok o dost černěji než o rok dříve. Spotřebitelé se ukázali být mnohem snáze ovlivnitelní. Rychle propadali pesimismu, aby z něj o měsíc později vylétli s růžovými brýlemi na nose. Pohled podnikatelů, kteří se spoléhali i na své vlastní zkušenosti, byl opatrnější. S postupem roku mezi podnikateli z různých odvětví vznikal odlišný pohled na budoucnost ekonomiky - ti, kterým se dařilo, indikátor zvyšovali, ti druzí jej zase snižovali. Podle některých průzkumů si ale o budoucnosti nedělají iluze. Ještě nejméně do poloviny příštího roku zdaleka nemají vyhráno.

Po celý rok, krom pár měsíců, míra nezaměstnanosti rostla po desetinách procent. V lednu byla 6,8% v listopadu už 8,6%. Co však pro statistiku znamená 0,1%, je v reálném světě přes 20 tisíc lidí, kteří si museli začít lámat hlavu s tím, jak si vydělají na chleba. Právě ti pociťují dopady krizového roku nejcitelněji. Zatímco na konci ledna bylo nezaměstnaných 398 tisíc, v listopadu to bylo 508 tisíc. To znamená, že práci neměl každý dvacátý Čech, ovšem po započítání všech obyvatel - tedy i důchodců a nemluvňat.

Šrotovné. Slovo, které vzniklo na konci roku 2008 a ovládlo celý rok 2009. Po trudných Vánocích s nucenými odstávkami se české továrny na auta a stovky jejich dodavatelských firem mohly vrátit do plnokrevné výroby. Už v únoru začalo být zavedení šrotovného hlavně v Německu, ale i dalších evropských zemích, velmi cítit. Objednávky se jen hrnuly. V září ale největšímu zájemci o auta z Česka došly peníze. Dozvuky německého šrotovného sice trvaly ještě v říjnu, ale o mnoho déle nevydrží. Automobilový průmysl čeká další zpomalení.

Když se na vás ze všech stran valí informace o krizi, do utrácení se zrovna neženete. Nikdo to letos neví lépe než obchodníci. Tržby jim klesaly po celý rok. Zpočátku šlo o poklesy mezi jedním a dvěma procenty v porovnání s předchozím rokem. V červenci a nechuť Čechů nakupovat nabrala spád. Tržby se propadly o 3,1 procenta, o měsíc později o 3,6 procenta a v září dokonce o 6 procent v meziročním srovnání. Zatím poslední říjnové údaje naznačily zpomalení propadu - výdělky klesly obchodníkům jen o 3,1 procenta. Na Vánoce lidé přísahali, že budou utrácet méně než loni. Obchodníci zase přišli s masivními slevami. Jak se promítly do reálných tržeb budeme vědět až v březnu.

Lidé v Česku ještě o krizi téměř nevěděli, ale developeři se začínali děsit. Začali totiž narážet na přísnější pravidla při poskytování úvěrů. Celá řada staveb zamrzla v půli, jiné zůstaly jen na papíře. Propad zájmu o nemovitosti byl tvrdý - odborníci ohlašovali pokles cen a lidé čekali, až dosáhnou dna. Firmy utahovaly kohoutky výdajů.Stejně tvrdě ale pocítili tento propad lidé, které stavebnictví živí. V dubnu, kdy měla začít stavební výroba s teplem rychle růst, se mírně zhoupla o 2,1 procenta vzhůru. Jak se dokončovaly práce na rozpracovaných budovách, klesal i objem prací. Nové zakázky byly vzácností, a proto následovaly další propady. S podzimem začala křivka stavebnictví mírně stoupat. Majitelé firem se ale příštího roku obávají.

« předchozí náhledy následující náhledy »

Po celý rok, krom pár měsíců, míra nezaměstnanosti rostla po desetinách procent. V lednu byla 6,8% v listopadu už 8,6%. Co však pro statistiku znamená 0,1%, je v reálném světě přes 20 tisíc lidí, kteří si museli začít lámat hlavu s tím, jak si vydělají na chleba. Právě ti pociťují dopady krizového roku nejcitelněji. Zatímco na konci ledna bylo nezaměstnaných 398 tisíc, v listopadu to bylo 508 tisíc. To znamená, že práci neměl každý dvacátý Čech, ovšem po započítání všech obyvatel - tedy i důchodců a nemluvňat.

Autor: Jan Langer

Projděte si další Fotogalerie

Krym - ruští vojáci - vesnice Perevalnoje u Simferopolu - 3. 3. 2014

Foto: Ruští vojáci postupně zabírají celý Krym

Ruští vojáci v uniformách bez armádních symbolů postupně obsazují poloostrov Krym. Většinu jeho území už mají pod…

Do rámečku: Jak rozlišit odborníka a trafikanta

Rusko obsazuje Krym. I s muzikou

Ruská invaze na Krym se nesetkala s odporem. Tedy, je-li to vůbec ruská invaze, protože stovky po zuby ozbrojených…

Krym se bouří. Muži v uniformách obsadili vládní budovy i letiště

Situace v ukrajinské autonomní oblasti Krym se dramatizuje. Neznámí proruští ozbrojenci nejprve vtrhli do parlamentu a…

Fotogalerie popravených žen - pomocnic parašutistů

Atentát na třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha je v historické literatuře logicky nejčastěji spojován se…

"Bicí komando" StB odsouzeno

Na první letní den to bude přesně pětadvacet let, co čtyři estébáci nacpali Petra Placáka do auta, odvezli ho na…

Janukovyčova rezidence v Mežyhirji: Zlaté kohoutky i golf

O víkendu se otevřely brány dříve pečlivě střeženého areálu s rezidencí nyní už sesazeného ukrajinského prezidenta…

Fotky: Kyjev se probouzí a truchlí. Těžké časy jen tak neskončí

Kyjev se stále vzpamatovává z nejkrvavějších dnů své novodobé historie. Fotograf a reportér Ivo Dokoupil prochází…

další fotogalerie

Aktuální fotogalerie

Rok 2009 v obrazech a číslech: rok, kdy udeřila krize

30. 12. 2009 | 16:00

Brno - Ještě vloni na podzim někteří přední politici zpochybňovali samotnou existenci hospodářské recese. Když se letopočet zlomil, už jim popírání nebylo nic platné. Krizi se nedalo uniknout. A to nejen v titulcích zpravodajství. Desetitisíce lidí každý měsíc přicházely o práci, podniky šetřily na odměnách, platech, rušily plánované investice. Úder krize však nebyl ve všech oblastech života stejně silný. Podívejte se, kde byla její přítomnost v Česku dobře patrná.

Autor: ska

Související články

Servis

Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků je bez souhlasu centrum holdings zapovězeno.