Nápad zastavit novou chřipku hned v zárodku nevyšel

Josef Tuček
21:47 | 27.12.2009
Josef Tuček
roč-chřipka

Praha - Svět zažívá chřipkovou pandemii a zjišťuje, že představy o tom, jak by ji šlo zastavit hned v zárodku, úplně selhaly. Štěstím zůstalo, že pandemický virus je relativně velmi mírný. Mohlo být hůř.

Že jednou přijde další chřipková pandemie, neboli epidemie světových rozměrů, bylo všem odborníkům jasné. Podstatou chřipkových virů je, že žijí ve zvířatech (především v drůbeži a v prasatech), v nich mutují, až z nich jednou za čas vznikne kmen, který nakazí i člověka. Pak záleží na tom, jak moc je nebezpečný a jestli dokáže "přeskakovat" přímo z člověka na člověka.

Tak se svět brání proti mexické chřipce

Momentka z parku v ukrajinském Kyjevě.větší obrázekAutor: Reuters

Pandemie nevznikla v minulých letech z různých kmenů takzvané ptačí chřipky, které se objevují nejvíce v jihovýchodní Asii. Některé tyto viry se ukázaly jako pro lidi vysoce nebezpečné, způsobily až kolem šesti úmrtí na deset nakažených osob. Nemocní se infikovali při kontaktu s drůbeží, ale od nich se už prakticky nedokázali nakazit další lidé. Díky tomu se epidemie mezi lidmi nerozšířila.

Zaveďme karanténu

Epidemiologové ovšem věděli, že jednou to tak být nemusí. V roce 2005 proto navrhly dva vědecké týmy ve špičkových odborných časopisech Science a Nature, jak by se mohla příští nově se rodící nebezpečná epidemie zastavit hned na začátku.

Návrh spočíval v přísné karanténě oblasti, ve které chřipkový virus právě zmutuje do nebezpečné podoby. To ale neznamená, že by se tamní lidé měli nechat svému osudu. Naopak. Zdravotní úřady z dalších zemí by tam okamžitě přesunuly své lékaře a nejlepší léky, které mají k dispozici.

Tím by jednak měli nemocní v ohnisku nákazy nejlepší možnou péči, ale současně by se šíření infekce zastavilo a svět by jí zůstal ušetřen.

FotogalerieJak řádí chřipka v Chebu? Podívejte se

Politicky to neprojde

Nápad byl propočítán z pohledu lékařského. Autorům například vyšlo, že tři miliony dávek protivirových léků by měly zastavit šíření infekce do světa.

Nefungoval však z pohledu politického. Jak vystihl časopis The Economist, chybějí mezinárodní dohody, které by zaručily, že ohrožené státy nebudou pouze obklopeny vojenskými zátarasy, ale dostanou nejlepší možnou pomoc.

A u toho i zůstalo.

Chřipka v Chebu

Nešlo stavět zátarasy

Nový chřipkový kmen schopný šířit se mezi lidmi a vyvolávat úmrtí se objevil v březnu v Mexiku. Pak se ukázalo, že už se nezjištěně šířil nejméně dva měsíce.

V dubnu byl v sousedních Spojených státech, v jihoamerických zemích, ale také v Evropě - ve Španělsku, Británii, Německu. V květnu mělo prvního pacienta Česko. Cestování po světě je dnes tak snadné, že se infekční částice přenášejí ještě rychleji než zprávy o nich.

Nikdo ani nestačil projednat, že by se měla izolovat oblast výskytu. Natož že by si snad troufl - obrazně řečeno - stavět zátarasy kolem USA.

Co udělat příště?

Podle nejistých odhadů současná prasečí chřipka celosvětově zabíjí "jen" méně než jednoho z tisíce lidí, kteří se nakazili. To je obdobné jako běžná, sezónní chřipka. U nynější varianty je rozdíl v tom, že častěji míří na mladé lidi, zatímco sezónní chřipka si oběti hledala spíše mezi staršími.

Ale co udělat příště? Zvláště v případě, kdy další chřipka bude mnohem nebezpečnější? Je zřejmé, že nápad izolovat chřipkový virus v regionu, kde se objevil, nefunguje.

Ve hře tedy zůstává hlavně vylepšování léků.

Proti chřipce existují v zásadě dva léčivé postupy: preventivní očkování a pak protivirové léky. (Další medikamenty se používají proti průvodním znakům chřipky, jako je kašel, horečka, bolest, ale ty proti virům nestačí, s chřipkou si musí poradit imunitní systém nemocného.)

Hledá se univerzální vakcína...

Vakcíny jsou osvědčené, jenomže jejich výroba trvá dlouho. Což se projevilo i nyní, kdy očkování probíhá, až když už je epidemie na postupu.

Chřipkové vakcíny se připravují z bílkovin na povrchu daného chřipkového viru. Imunitní systém očkovaného člověka se naučí tyto bílkoviny vyhledat a zničit, a je tedy dopředu připraven na skutečný útok viru.

Když se ovšem chřipkový virus změní, je proti němu nutné připravovat zase novou očkovací látku. Vědci tedy soudí, že potřebují vakcínu univerzální, která by se nemusela vyrábět až na poslední chvíli a u níž by jedno očkování stačilo v ideálním případě na celý život.

Zkoušejí tedy vyvinout vakcíny zaměřené proti jiné součásti chřipkového viru, která se tak často nemění. Pokusy na zvířatech probíhají už několik let, očkovací látka pro lidi však zatím není.

... a také úplně nové léky

Ani u protichřipkových léků není vystaráno. Průlom přišel před desetiletím, kdy vznikly dva velmi účinné - Tamiflu a Relenza. Oba brání virům, aby se z napadené buňky dostaly ven, takže brzdí jejich šíření po těle.

Bohužel, chřipkové viry se umějí rychle přizpůsobovat. Tamiflu už přestává vadit kmenům běžné, sezónní chřipky, zabírá ale dosud na chřipku prasečí. Relenza, která se v minulosti užívala méně, si účinnost zachovává, aspoň prozatím.

Je jasné, že i tady vědci chtějí nové, účinnější léky, útočící proti jiným vlastnostem viru. Zkoumají je, ale ještě nemají.

Můžeme jen doufat, že je vymyslí do příští pandemie.


 
 
 

Diskuse: Nápad zastavit chřipku hned v zárodku nevyšel

Číst vše

Celkem 35 příspěvků,
poslední 22. 01. 2010 11:13

Příspěvky do diskuze se musejí týkat tématu. Vulgární příspěvky a příspěvky, které nemají nic společného s tématem, budou vymazány.

Číst vše

Celkem 35 příspěvků,
poslední 22. 01. 2010 11:13

 

Rok v obrazech: demise, atentáty, smrt krále, vajíčka a chřipka

LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN ČERVEN ČERVENEC SRPEN ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC
 

1999 – 2017 © centrum holdings O nás | Volná místa | Reklama | Všeobecné podmínky | Nápověda | Služby firmám

Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků je bez souhlasu centrum holdings zapovězeno.