Kosmonaut zatím nebude, ale Češi zkoumají vesmír jinak

Praha - Diplomaté neúspěšně jednali o tom, jestli by nešlo vyslat do vesmíru českého kosmonauta. Čeští vědci se zatím podíleli na několika přístrojových kosmických misích. A do vesmíru vzlétla i česká vlajka a kniha - to kvůli rodinným vazbám. Taková je česká bilance roku 2009 ve vesmíru.

Astronaut ještě ne

S myšlenkou na to, že by Spojené státy mohly vyslat do vesmíru českého astronauta, přišel na podzim ministr zahraničí Jan Kohout. Naznačil, že by to mohla být jakási náplast za to, že Američané nepostavují v Brdech svou vojenskou radarovou základnu. Jak ministr uvedl, takhle to i americkým diplomatům naznačil.

Čeští odborníci byli překvapeni. Americká kosmická agentura NASA totiž plánuje ukončit lety raketoplánů v roce 2010 a nové kosmické plavidlo Orion má mít k dispozici nejdříve v roce 2015. Své vlastní lidi bude NASA posílat na Mezinárodní kosmickou stanici v ruských lodích Sojuz a platit za to. Nemá důvod nahradit v rozpisu letů svého astronauta za dosud ani nevycvičeného Čecha a ještě za to dávat peníze Rusům.

Ani další americké představy se s těmi českými příliš nekryjí: Komise expertů připravila pro Bílý dům zprávu o dalším vývoji amerického kosmického výzkumu. Doporučují v ní sice podstatně zvýšit spolupráci s jinými zeměmi, avšak za předpokladu, že si cizí země svůj podíl také zaplatí, čímž se sníží náklady americké strany. Neboli - český astronaut by na americké lodi v budoucnu letět mohl, ovšem za peníze, jaké Česko na vědecký výzkum nedává.

Vidina české astronauta v americkém skafandru se rozplynula a zbyl jen obecný příslib další vědecké spolupráci při výzkumu vesmíru.

Amálka je na Zemi, GOCE v kosmu

Taková spolupráce už ovšem probíhá: Vědci z Akademie věd s využitím svého superpočítače pojmenovaného Amálka letos zpracovávali data o projevech magnetického pole Merkuru, která získala americká sonda Messenger při průletech kolem této planety. Budou se podílet i na zpracování dat z amerických družic kolem Měsíce. A zřejmě i na plánované misi Evropské kosmické agentury (ESA) k Jupiterovu měsíci Ganymed.

Český přístroj, který bude měřit hustotu plazmatu, které na Zemi vyzařuje Slunce při svých erupcích, se zase dostal do vesmíru jako součást výbavy evropské družice Proba-2. Tu do vesmíru vynesla ruská raketa Rockot z kosmodromu Pleseck, který leží asi osm set kilometrů severně od Moskvy.

Stejný typ ruské rakety Rockot, což je fakticky upravená vojenská mezikontinentální střela, vynesl do vesmíru i evropskou družici nazvanou GOCE. Satelit obsahuje šest špičkových akcelerometrů pro měření proměnlivých složek gravitačního pole naší planety. Na zpracování takto získaných výsledků se budou rovněž podílet i vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Pocta manželce

Ještě dva české artefakty vstoupily v roce 2009 do vesmíru. Byla to česká vlajka a útlé secesní vydání Písní kosmických od Jana Nerudy. Vzal je tam čtyřiačtyřicetiletý americký astronaut Andrew Feustel, který byl členem posádky raketoplánu Atlantis v květnu při misi na opravu Hubbleova vesmírného dalekohledu.

Feustel se tak rozhodl díky českému původu své manželky.