Rok 2009? Rok fiaska. Svět neumí chránit sám sebe

Roman Gazdík
00:25 | 1.1.2010
Roman Gazdík
roč-klima

Kodaň - "Není to skvělá dohoda... ale kdybychom neměli žádnou, znamenalo by to, že země jako Čína, Indie a USA nejsou vázány žádným druhem kontraktu." (Nicolas Sarkozy)

"Nebudu skrývat zklamání nad tím, že nejde o právně závaznou dohodu." (José Manuel Barroso)

"Nabídli nám tu třicet stříbrných za to, že zradíme naše národy a naši budoucnost." (delegát ostrovního Tuvalu Ian Fry)

Pro Afriku je to sebevražedná dohoda... založená na stejných hodnotách, které v Evropě přivedly šest milionů lidí do pecí (koncentračních táborů)." (hlavní vyjednavač G77 Lumumba Stanislaus Di-Aping)

"Je to důležitý průlom, který položil základy pro mezinárodní akce v budoucnu." (Barack Obama)

"Jestliže Bush chodil do klimatické školky, Obama je maximálně v první třídě." (indická aktivistka Sunita Narainová)

Vítězové a poražení

Před dvěma lety se svět na klimatické konferenci na indonéském ostrově Bali dohodl, že další smlouva o tom, jak bránit globálnímu oteplování vznikne nejpozději letos v Kodani. Připravovat se však měla začít okamžitě. Vzhledem k dlouhodobě váznoucím jednáním toho nakonec od Kodaně nikdo příliš nečekal, výsledná dohoda je však zklamáním takřka pro všechny.

Coby jediní vítězové se tak cítí nastupující ekonomiky jako Indie nebo Čína, které dosáhly svého - ačkoliv je Čína už nyní největším světovým znečišťovatelem a Indie jí bude brzy šlapat na paty, k žádným velkým škrtům se zavázat nemusí. Budou totiž dobrovolné.

Cop16

Vítějte v Mexiku. Smlouva bude zřejmě hotová až na dalším klimatickém summitu v Mexiku v listopadu příštího roku. Protest Greenpeace. větší obrázekZdroj: Reuters

Výsledek je naopak prohrou pro Evropskou unii, která se snažila přimět svým lavírováním mezi dvaceti a třicet procenty škrtů k velkým závazkům také ostatní bohaté země (především USA). Vzhledem k tomu, že summit dopadl, jak dopadl, není ani teď jasné, jaký cíl si vlastně EU vybere.

Největším fiaskem je však summit pro země subsaharské Afriky a malé ostrovní státy, kterým vědecké prognózy věští při velkém růstu teplot zkázu.

Někde mezi skončily USA. Ty sice přesvědčily Čínu a další nastupující ekonomiky alespoň k některým závazkům, pověst jejich prezidenta Baracka Obamy coby zeleného zachránce světa však utrpěla.

USA, Čína a Indie lodivody

Výsledkem Kodaně měla být právně závazná dohoda, která nahradí Kjótský protokol, jehož platnost končí roku 2012. V něm se před dvanácti lety vyspělé státy poprvé v historii právně zavázaly k emisním škrtům. Do roku 2012 měly snížit vypouštěné emise šesti skleníkových plynů či skupin plynů o 5,2 procenta oproti roku 1990.

Problémem však bylo, že od dohody později odstoupily Spojené státy, tehdy největší a dnes druhý největší znečišťovatel. Snížení emisí také neplatilo pro žádné rozvojové státy. Při přípravě nástupce Kjóta tak bylo jasné, že je třeba se s těmito nedostatky vypořádat. V případě rozvojových států nemělo jít o snížení celkových emisí, ale o regulaci jejich růstu.

FotogalerieJak se v Kodani bojuje za lepší klima

Oboje se v Kodani nějakým způsobem podařilo. Výslednou deklaraci tak paradoxně připravily právě ty státy, které vázány Kjótem nejsou. USA, Brazílie, Čína, Indie a Jihoafrická republika.

Někteří vyjednavači - zejména ti, kdo si to nemohou s nikým rozházet - hodnotí Kodaň jako sice malý, ale nutný krok, který má vést k velkému skoku v příštím roce.

„Cokoliv menšího než právně závazný a dohodnutý výsledek je zklamáním. Na druhou stranu… byla laťka možná nasazena příliš vysoko a fakt, že teď mámě nějakou dohodu… nám umožňuje, abychom na něco ten náš klobouk pověsili," prohlásil předseda kjótské linie jednání John Ashe.

Vzhledem k tomu, čím vším měla Kodaň být, je jeho vyjádření eufemismem.

Dohoda nedohoda

Místo právně závazného textu vznikla pouze třístránková deklarace ukutá mezi pěticí států (USA, Brazílie, Čína, Indonésie, JAR) v pátek večer za zavřenými dveřmi. Řada ostatních zemí vyjádřila nesouhlas jak s tímto postupem, tak se samotnou deklarací.

Yvo de Boer

Raději nevidět. Šéf klimatického sekretariátu OSN Yvo de Boer na tiskové konferenci.větší obrázekZdroj: Reuters

Kromě toho, že není právně závazná, totiž deklarace podporuje nárůst globálních teplot na 2 stupně Celsia, s čímž nesouhlasí malé ostrovní státy a africké země. Ty požadují maximální nárůst o 1,5 stupně Celsia. Text neobsahuje ani žádné konkrétní společné závazky emisních škrtů - mají být dobrovolné a zaprotokolovány teprve k 31. lednu 2010.

Není rovněž jasné, kdy má dojít k dosažení maxima světových emisí, deklarace pouze říká, že to bude „tak brzo, jak jen to bude možné". V textu chybí i jasné datum, kdy nová mezinárodní smlouva vznikne, a zda to bude dohoda jedna, nebo dvě. Chudé státy totiž požadují prodloužení Kjótského protokolu a speciální protokol pro země, které v něm zahrnuty nebyly.

Jediné konkrétní cifry obsažené v deklaraci se tak týkají peněz pro chudé. Málo rozvinuté státy je mají dostat na dvě věci - na adaptace na klimatické změny, které přijdou tak jako tak, a na přechod na zelené technologie, aby se při svém ekonomickém růstu vyhnuly „uhlíkové cestě" Západu.

V letech 2010 až 2012 mají dostat částku „blížící se 30 miliardám dolarů", od roku 2013 to má být 100 miliard dolarů ročně. Kde se však peníze vezmou, nikdo neví.

Když se tak novináři ptali americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové, kolik přesně přispějí USA, jen pokrčila rameny. Byla to přitom právě ona, kdo tuto částku na konferenci vytáhl.

Jidášské peníze

Obecnou nedůvěru mezi rozvojovými a rozvinutými státy pregnantně vyjádřil delegát ostrovního státu Tuvalu Ian Fry, který se stal na konferenci slavným už před týdnem. Tehdy tento velice střízlivě vyhlížející delegát zaujal emotivním projevem, ve kterém se rozplakal.

FotogalerieKlimatické malé divy: podívejte se na prosinec na Maledivách

„Vidíme, že nám tu jsou nabízeny peníze. V biblickém příměru by to s dovolením mohlo být třicet stříbrných za to, že zradíme naše národy a naši budoucnost. Naše budoucnost není na prodej. Pane předsedo, s lítostí vám oznamuji, že Tuvalu nemůže tento dokument akceptovat," komentoval znění závěrečného kodaňského textu.

Smysl pro obrazotvornost prokázal i bolivijský delegát Pablo Solón.

„Žádáme o transparentní demokratický proces, ve kterém budou zahrnuti všichni. Zdá se, že delegáti žijí v Matrixu, zatímco ke skutečným jednáním dochází… na tajných večeřích s vybranými hosty," komentoval Solón způsob, jakým byla deklarace za zády většiny zemí ukuta.

Velice spokojeni byli naopak nakonec Číňané, kteří deklaraci pomáhali sestavit.

Spokojená Země

„Rozvojové a rozvinuté země se liší ve své historické zodpovědnosti za emise, jejich současný stav i svými základními národními charakteristikami a stavem rozvoje. Měly by tak mít jiné povinnosti týkající se boje s klimatickými změnami," prohlásil čínský ministr zahraničí Jang Ťie-čch'.

Podobně spokojený hlas zněl i z další povstávající ekonomiky.

„Indonésie je potěšena, že jsme zaujali upřímně míněný postoj k záchraně naší Země, k záchraně dětí v naší zemi," napsal na svém blogu indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono.

Pokud počítáme i emise z kácení pralesů, je dnes Indonésie po Číně a USA třetím největším znečišťovatelem.

Vědci však hovoří zcela jinak než Yudhoyono.

V Cheneyho stopách

Přestože politici podpořili ten snáze dosažitelný cíl maximálního zvýšení teplot o dva stupně Celsia, jejich závazky tomu totiž zdaleka neodpovídají. Podle nové zprávy klimatického sekretariátu OSN emisní škrty, které položily státy na stůl v Kodani, povedou k redukci o 14 až 18 procent oproti stavu z roku 1990. To však bude znamenat nárůst teplot o nikoli dva, ale tři stupně Celsia.

Když tak během konference vystoupil senátor a tvůrce jednoho ze dvou amerických klimatických zákonů John Kerry, hovořil mnohým z duše.

Obama v Kodani

Barack Obama mezi vlajkami na klimatické konferenci v Kodani.větší obrázekZdroj: Reuters

„Pokud (bývalý viceprezident USA) Dick Cheney argumentoval, že i jednoprocentní pravděpodobnost teroristického útoku, je stoprocentním odůvodněním pro preemptivní akci, pak bychom jistě měli být schopni - když nám vědci říkají, že klimatické změny jsou téměř stoprocentně jisté - schopni tomu čelit společně… tomuto smrtelnému nebezpečí pro život na této planetě."

Kerryho projev však neodpovídal ani skutkům jeho prezidenta ani jeho vlastnímu návrhu zákona. Spojené státy si i v Kodani stály za tím, že oproti roku 1990 sníží v příštích deseti letech emise jen o necelá čtyři procenta.

Aby se dosáhlo cíle dvou stupňů, to přitom musí být v horizontu třiceti až čtyřiceti procent.

Wiki


Témata (2):
 
 
 

Diskuse: Kodaň skončila fiaskem. Slavit mohou jen Čína a Indie

Číst vše

Celkem 46 příspěvků,
poslední 02. 01. 2010 14:00

Příspěvky do diskuze se musejí týkat tématu. Vulgární příspěvky a příspěvky, které nemají nic společného s tématem, budou vymazány.

Číst vše

Celkem 46 příspěvků,
poslední 02. 01. 2010 14:00

 

Rok v obrazech: demise, atentáty, smrt krále, vajíčka a chřipka

LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN ČERVEN ČERVENEC SRPEN ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC
 

1999 – 2017 © centrum holdings O nás | Volná místa | Reklama | Všeobecné podmínky | Nápověda | Služby firmám

Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků je bez souhlasu centrum holdings zapovězeno.